Mike Downey je irský filmový producent a aktivista. V roce 2000 založil nezávislou produkční společnost Film and Music Entertainment (F&ME) s kancelářemi v Dublinu a Londýně. K dnešnímu dni má na svém kontě více než 100 celovečerních filmů.

Za svou zatím poměrně krátkou kariéru filmového producenta spolupracoval s umělci, jako je Peter Greenaway, Agnieszka Hollandová, Julien Temple, Pawel Pawlikowski, Calin Peter Netzer, Andrzej Jakimowski, Juraj Jakubisko, Friðrik Þór Friðriksson, Michel Franco nebo Stephen Daldry, ale i s mnoha dalšími režiséry z různých koutů Evropy, Jižní Ameriky, Afriky a Indie.

Jako filmař pracoval v posledních letech na projektech s legendárními spisovateli Jamesem Ellroyem, Günterem Grassem, Thomasem Keneallym (Schindlerův seznam) a dalšími. Dále spolupracoval se spisovatelem Colmem Tóibínem, scénáristkou Idy Rebeccou Lenckiewiczovou, zakladatelem a generálním ředitelem mediální skupiny VICE Shanem Smithem a s řadou rozmanitých režisérských osobností, včetně Volkera Schlöndorffa, Mohsena Makhmalbafa či Olivera Hirschbiegela.

Filmy, které Michael Downey produkoval, byly nejen komerčně úspěšné, ale získaly dohromady více než 250 ocenění, a to i na nejvýznamnějších filmových festivalech v Cannes, Berlíně, Torontu, Sundance, San Sebastiánu, Tokiu a mnoha dalších.
Downey je již téměř 20 let členem rady Evropské filmové akademie. Po šesti letech na pozici místopředsedy byl v roce 2020 zvolen jejím předsedou. Na pozici předsedy vedl akademii v minulosti spolu s jejím někdejším prezidentem Wimem Wendersem, poté prezidentkou Agnieszkou Hollandovou a v současnosti Juliette Binocheová. V roce 2006 byl zvolen do rady Britské akademie filmových a televizních umění (BAFTA) a v roce 2008 do filmového výboru BAFTA. V roce 2020 se stal znovu členem rady BAFTA. Downey je rovněž správcem White Ribbon Alliance – významné celosvětové organizace, jejímž cílem je snížit míru úmrtnosti dětí při porodu v rozvojovém světě, a spoluzakladatelem a členem správní rady Mezinárodní koalice pro ohrožené filmaře (ICFR), dobročinné nadace, která prosazuje zájmy filmových tvůrců z celého světa, kteří jsou ohroženi, a solidárně jim pomáhá.

Působil ve více než 20 mezinárodních porotách na filmových festivalech po celém světě, včetně Sarajevského filmového festivalu, Mezinárodního filmového festivalu Rio de Janeiro, Mezinárodního filmového festivalu Cottbus, Varšavského mezinárodního filmového festivalu, Istanbulského filmového festivalu, Montrealského mezinárodního filmového festivalu, Filmového festivalu Motovun, Mezinárodního filmového festivalu v Sofii, Transylvánského mezinárodního filmového festivalu, Krakowského mezinárodního filmového festivalu a Mezinárodního filmového festivalu v Záhřebu, na němž byla v roce 2009 prezentována retrospektiva jeho tvorby pod hlavičkou F&ME.

V roce 2014 byl na Mezinárodním filmovém festivalu ve Fort Lauderdale jmenován producentem desetiletí. Ocitl se tak ve společnosti dvou předešlých laureátů Eda Pressmana a Roberta Evanse. V roce 2015 mu byl jako producentovi vzdán hold na filmovém festivalu v Praze. Kromě toho obdržel od Prahy v roce 2021 cenu Kristián za celoživotní dílo a v roce 2023 v Reykjavíku cenu islandského filmového průmyslu za přínos mezinárodní kinematografii.
V roce 2020 mu jeho alma mater, Univerzita ve Warwicku, udělila čestný doktorát za celoživotní dílo a zásluhy o evropské divadlo a kinematografii. V rámci svého působení v Evropské filmové akademii podporuje spolu s její správní radou zřízení vzdělávací organizace Filmclub, jejímž cílem je přivést kvalitní kinematografii do škol v celé Evropě. 
Na začátku roku 2022 se Michael Downey stal členem Královské společnosti umění a rovněž byl uveden do americké Akademie filmového umění a věd (AMPAS). V roce 2017 se stal členem Asijsko-tichomořské filmové akademie, od níž předtím převzal cenu za kulturní rozmanitost (udělovanou pod záštitou UNESCO) za gruzínský film Dede.

Mezi jeho nejnovější produkce patří snímek Islanďana Rúnara Rúnarssona When the Light Breaks, který letos zahajoval sekci Jiný pohled Mezinárodního filmového festivalu v Cannes. Albánský snímek The Rise and Fall of Comrade Zylo, na němž se podílel jako scénárista, zahajoval festival v Tallinu a Hranice Agnieszky Hollandové získala řadu cen v Benátkách, včetně Zvláštní ceny poroty. V současnosti dokončuje v Praze a Berlíně natáčení životopisného filmu Agnieszky Hollandové o Franzi Kafkovi Franz. Další filmy, na nichž se podílel a jež nyní vstupují do kin, jsou mj. La Suprema (Kolumbie), Familiar od Calina Petera Netzera (Rumunsko), Hotel Pula (Chorvatsko), Hidden People (Slovinsko), The Song of the Goats (Polsko) a I am Somebody (Nizozemsko) Momentálně pracuje na snímcích It All Ends Here Rajka Grliće (Chorvatsko), LO-FI (Turecko), Gorki Resort (Polsko), The Sun, The Moon and Eleven Stars (Turecko) a Lady D (Albánie), na němž se podílel i scénáristicky. Kromě toho ve spolupráci s režisérem Fatmirem Koçim píše scénář k filmu If I Were a Boy podle románu Hakiho Stermilliho a pracuje na svém nejnovějším románu Istria Black, který má vyjít v říjnu ve Spojeném království a Irsku.

Jím produkovaný snímek Oleha Sencova Real, který má být dokončený v létě 2024, čeká promítání na jednom z velkých festivalů kategorie A. Totéž platí pro nový film Rúnar Rúnarssona „O“, na němž se podílel jako výkonný producent. S malířem a hudebníkem Albertem Oehlenem a režisérem Oliverem Hirschbiegelem (který má na kontě mj. nominaci na Oscara) momentálně pracuje na pokračování jejich dřívějšího filmu The Painter s názvem GEEL (Yellow). V Záhřebu se právě natáčí Looping Antonia Nuice. Běží přípravné práce na dokumentu o komunitní baletní škole Projecto Vidancar na chudinském předměstí Rio de Janeira Complexo Alemao a na rok 2025 se chystá natáčení Mezinárodního dne žen Srdjana Dragojeviće.

Ve Spojeném království a Irsku vyšel vloni v nakladatelství Mpress Media/Calm Productions Downeyho první román nazvaný Istria Gold. V říjnu loňského roku vyšla kniha v Bulharsku, kde sklidila značné uznání kritiků, a v březnu pak v Indii. V září vyjde v Chorvatsku a do konce roku ještě v Makedonii, na Ukrajině, v Srbsku, České republice a Turecku. Román je prvním dílem trilogie Three Colours Istria. Druhá část s názvem Istria Black vyjde v prosinci. Třetí, poslední díl ponese název Istria Blue. V červnu 2023 působil jako hostující autor v Centru Ingmara Bergmana na ostrově Fårö v Baltském moři, jednom z Bergmanových domovů. Letos hostuje v Chiang Mai v Thajsku v rámci programu Lotus.

Žije střídavě mezi Istrií, Dublinem a lokalitami, v nichž zrovna točí svůj nejnovější film.

Zpět k přehledu panelistů

Margherita Chitiová působí jako producentka ve společnosti Palomar a členka Evropské filmové akademie. Přes 20 let se pohybuje ve filmové distribuci: ve společnosti Mikado Film vedla oddělení akvizic, v Sacher Distribuzione (založené Nanni Morettiovou) byla vedoucí distribuce a ve společnosti Teodora Film působila jako generální ředitelka a vedoucí akvizic a prodeje. 

Zároveň pracovala jako asistentka produkce v produkčních společnostech Luigiho Musiniho a Roberta Cicutta On My Own a Cinemaundici a vmístním produkčním týmu společnosti Warner Bros. 

V roce 2021 zaujala pozici vedoucí oddělení mezinárodní produkce pro televizní a kinematografickou tvorbu ve společnosti Palomar. 

Posledních více než 10 let se podílí na programu Kreativní Evropa jako odbornice v oblasti produkce, distribuce a přístupu na trhy. V dubnu 2018 spoluzaložila organizaci Women in Film, TV & Media Italia a je místopředsedkyní její správní rady.

Zpět k přehledu panelistů

José Luis Cienfuegos je ředitelem Mezinárodního filmového festivalu ve španělském Valladolidu Seminci, jednoho z nejstarších filmových festivalů na světě, jenž se zaměřuje na autorské filmy. Předtím byl ředitelem Festivalu evropského filmu v Seville (2012–2023) a Mezinárodního filmového festivalu v Gijónu (1995–2011). V letech 2011 až 2019 byl členem poroty evropské filmové ceny diváků LUX a v letech 2021 až 2023 členem Evropské filmové akademie a její odborné komise pro celovečerní filmy. Působil také jako člen Španělské filmové akademie a Královské akademie výtvarných umění v San Fernandu, v letech 2013 až 2017 byl členem poroty Ceny kněžny asturské za umění (udílené Nadací kněžny asturské) a dále členem poroty na řadě festivalů, mj. v Rotterdamu, Karlových Varech, San Sebastiánu, BAFICI, v Santiagu de Chile, festivalu Documenta v Madridu, v Las Palmas a dalších. 
V současné době také přednáší na několika univerzitách a filmových školách a působí jako poradce pro různé kulturní instituce, pořádá výstavy a koncerty a je autorem řady článků z oblasti kinematografie.

Zpět k přehledu panelistů

Od srpna 2008 je Marta Fernandesová vedoucí distribuce a nákupu v Midas Filmes, kde je také členkou týmu dramaturgie, a vedle toho má na starosti tisk a sociální média kina Cinema Ideal, které společnost Midas II Cinemas renovovala a znovu otevřela v roce 2014.

Distribuci filmů se věnuje více než 20 let. Svou kariéru odstartovala ve společnosti Atalanta/Medeia Filmes, kde byla odpovědná za komunikační a marketingové strategie k více než 200 filmům uváděným do filmové distribuce, a rovněž zodpovídala za programovou náplň několika pořadů, besed a festivalů pořádaných v kinech sítě Medea, stejně jako filmového festivalu IndieLisboa, jehož byla výkonnou producentkou. Předtím, než vstoupila do filmového průmyslu, pracovala jako novinářka a byla členkou výzkumného týmu Komunikační observatoře Obercom, kde byla autorkou a spoluautorkou několika zpráv s celoevropským významem. Je držitelkou diplomu v oboru mediální studia z Universidade Nova de Lisboa a magisterského titulu v oboru kinematografie. V rámci postgraduálního studia se věnovala kulturnímu managementu a nově vznikajícím diskurzům a kulturám – od kritiků po umění.

Zpět k přehledu panelistů

Po studiu ruštiny na institutu INALCO získala magisterský titul v oboru kulturní politika na Institutu evropských studií na Univerzitě Paris 8. V rámci programu Europa Cinemas měla na starosti zpracovávání studií a filmových recenzí a poté pracovala pro filmové centrum Forum des Images v Paříži. Podílela se také na programové přípravě projektu Ciné Lumière Francouzského institutu ve Spojeném království a na produkci pátého ročníku festivalu televizních seriálů Totally Serialized. Coby zapálená dramaturgyně je propagátorkou umělecké kinematografie a její rozmanitosti. Ve společnosti Potemkine Films koordinovala distribuční a vydavatelskou činnost a později řídila historické kino Le Balzac na Champs Élyseés. Spolu s Joëlem Chapronem je spoluautorkou publikace Principles and Mechanisms of Financing French Cinema a Regulation and Practices of Cinematographic Exploitation, které byly původně určeny pro ruský trh. Nedávno začala pracovat v kulturním středisku l’Entrepôt v Paříži, jehož atypicky pojatý prostor zahrnuje kinosál, hudební sál, uměleckou galerii, restauraci a bar.

Zpět k přehledu panelistů

Eamon Hughes dokončil v roce 2020 studium na Irské národní filmové škole. Jeho absolventský film byl zařazen do soutěže o studentské ceny BAFTA. Nedlouho poté, v roce 2021, se stal vedoucím produkce v Samson Films, produkční společnosti se sídlem v Dublinu, která se zaměřuje na celovečerní filmy. Podílel se mj. na My Sailor, My Love, který měl premiéru v roce 2022 na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu, na filmu The Ghost of Richard Harris, poprvé uvedeném na Benátském bienále 2022, a Baltimore, který byl uveden v roce 2023 na festivalu v Telluride a na Londýnském filmovém festivalu. Momentálně se podílí na produkci několika filmů a v rámci společnosti vede několik vlastních projektů.

V roce 2023 byl jmenován irským ambasadorem projektu 27krát kino. Od té doby se aktivně spolupodílí na propagaci Ceny diváků Lux.

Zpět k přehledu panelistů

Denis Ivanov je členem správní rady Evropské filmové akademie, spoluzakladatelem Mezinárodního filmového festivalu v Oděse, Dětského kinofestu a Kyjevského týdne kritiků, ředitel filmové společnosti Arthouse Traffic, distributor a producent.
Jako producent se podílel na osmi celovečerních a více než 40 krátkých filmech. Film The Tribe režírovaný Myroslavem Slabošpyckým, který produkoval, vyhrál velkou cenu Týdne kritiky v Cannes za rok 2014 a promítal se ve více než 40 zemích. Snímek Donbas Sergeje Loznicy získal v Cannes 2018 cenu za nejlepší režii v sekci Jiný pohled. Další snímky Rhino Oleha Sencova z roku 2021 a 107 Mothers Petera Kerekese byly zařazeny do oficiálního výběru Mezinárodního filmového festivalu v Benátkách.

Zpět k přehledu panelistů

Axelle Jeanová vystudovala historii, geografii a mezikulturní komunikaci se zaměřením na islandský a maďarský jazyk na pařížské Sorbonně. Má bohaté pracovní zkušenosti z filmových festivalů a trhů (Cannes Docs – Marché du Film, Cinéma du réel, Festival de Cabourg, FIPADOC) a filmových distribučních společností (The Party, Picture Tree International). Středem jejího zájmu jsou dokumentární filmy. Od roku 2022 působí jako recenzentka Mezinárodního filmového festivalu v Reykjavíku a od roku 2024 nezávislé sekce benátského festivalu Dny autorů (Giornate degli Autori). V roce 2023 byla jmenována francouzskou ambasadorkou projektu 27krát kino. Od té doby se aktivně spolupodílí na propagaci Ceny diváků Lux. Nedávno nastoupila do distribuční společnosti dokumentárních filmů Cinephil. 

Zpět k přehledu panelistů

Ondřej Kamenický je ředitelem Mezinárodního filmového festivalu o lidských právech Jeden svět. 
 Festival Jeden svět je považován za největší festival dokumentárních filmů o lidských právech na světě. Koná se v Praze a ve více než 50 městech po celém Česku. Na festivalu se promítají dokumentární snímky o lidských právech a o sociálních, politických, environmentálních a mediálních otázkách. Do programu patří také sekce otázek a odpovědí, panelové diskuze, akce virtuální reality, sociální projekty, promítání ve školách a akce East Doc Platform pro tvůrce dokumentárních filmů. Kromě toho festival distribuuje dokumentární filmy, pomáhá novým festivalům (např. v Nikaragui, Kostarice a Hongkongu), zaměřuje se na osoby se zdravotním postižením a organizuje také festival Jeden svět v Bruselu.

Zpět k přehledu panelistů

Ibtisam Omerová pochází ze Stockholmu a je kreativní marketingovou manažerkou a lektorkou s více než čtrnáctiletou mezinárodní praxí v předních společnostech působících v oblasti technologií, módy a zábavy. V minulosti pracovala nejen pro Adidas, Google a Netflix, ale také na vedoucí pozici a jako přednášející na škole kreativního podnikání Hyper Island. Kromě toho zasedala i ve vedení hudební platformy Boiler Room. 

V současné době je viceprezidentkou marketingového oddělení ve společnosti MUBI v Berlíně.

Zpět k přehledu panelistů

Katarzyna pracuje od roku 2013 ve společnosti Gutek Film, kde je odpovědná za přípravu a dohled nad celým procesem vydávání všech titulů společnosti – od sestavování a plnění rozpočtu až po celkovou distribuci, marketing a PR strategie pro každý film uváděný na trh. Stála za více než 100 úspěšných kampaní pro tituly, jako je Parasite od Bonga Joon-hoa, The House That Jack Built od Larse von Triera, Portrait of a Lady on Fire od Céline Sciammové, Toni Erdmann od Maren Adeové, Drive My Car od Ryusukeho Hamaguchiho, Parallel Mothers od Pedra Almodóvara, C’mon C’mon od Mikea Millse a Triangle of Sadness od Rubena Östlunda, a mnoho dalších. Narodila se v roce 1982 a již 17 let pracuje ve filmovém průmyslu. V současnosti se specializuje na marketingovou a distribuční strategii. Svou kariéru zahájila na Varšavském filmovém festivalu jako vedoucí oddělení služeb pro návštěvníky a později se zaměřila na divadelní distribuci ve společnosti Maňana se sídlem ve Varšavě, která se specializuje na latinskoamerickou, asijskou a africkou kinematografii. Kromě dramaturgie a pořádání řady výběrových akcí, jako je Týden španělského filmu, Světový filmový festival Ale Kino a Latinskoamerický filmový festival,  utvářela marketingové strategie řady oceňovaných titulů. V roce 2022 vytvořila pro Gutek Film nový festival Konfrontacje Filmowe (Filmové konfrontace), na kterém se ve 24 artových kinech v 18 polských městech promítal (a v některých případech měl premiéru) výběr nejzajímavějších snímků nadcházející sezóny. Katarzyna je vášnivou zastánkyní artové kinematografie a posledních několik let objevuje nové způsoby propagace titulů určených k promítání v kinosálech. Používá při tom ověřené i neozkoušené metody – spolupráci se značkami, institucemi a jednotlivci i speciální kinoakce – a kombinuje je s moderním, analytickým přístupem založeným na datech.

Zpět k přehledu panelistů

Claudia Tronnierová studovala srovnávací religionistiku, novodobou německou literaturu, indologii a mediální vědu v německém Marburgu. V 80. letech psala filmové recenze pro různá média a v roce 1990 se stala nezávislou spolupracovnicí Druhé německé televize (ZDF) v Mohuči. Tam začala pracovat v oddělení pro talenty Das kleine Fernsehspiel jako zadavatelka tvorby celovečerních filmů, dokumentárních pořadů a různých experimentálních formátů. V roce 2008 byla jmenována vedoucí oddělení. Během práce pro německou televizi zadala několik národních a mezinárodních koprodukcí, mezi kterými bylo i několik snímků tureckých či německých tvůrců a filmařů z dalších zemí. Vytvořila program na podporu filmových tvůrců a je spoluzakladatelkou ceny pro ženy režisérky s názvem SI STAR. Od 1. ledna 2021 je vedoucí programové řady Kino, TV a seriály v televizní společnosti Arte G.E.I.E. Je rovněž členkou programové konference a odpovídá za koordinaci, výběr a dramaturgii všech hraných filmů vysílaných na stanicích Arte a Arte TV.

Zpět k přehledu panelistů

Amitabh Vardhan má rozmanité profesní zkušenosti z několika zemí, včetně Indie, USA, Bulharska, Rumunska, Srbska, Spojeného království a Makedonie. V minulosti se mnohokrát zasloužil o rozvoj řady podniků prostřednictvím inovací, expanze a nových partnerství, například v odvětvích zábavy, spotřebního zboží, služeb, pohostinství a realit. Vybudoval velké, průřezově fungující týmy, které dovedl k naplnění organizačních cílů, vytvořil vzájemně přínosná strategická spojenectví s různými zúčastněnými stranami a vypracoval účinné marketingové strategie, které vedly ke zvýšení viditelnosti dané značky a k její expanzi. Od roku 2010 je Amitabh ředitelem a výkonným ředitelem společnosti Cine Grand DV. Před tímto datem byl od roku 2003 generálním ředitelem největšího řetězce kin v Indii PVR Cinemas. 

Zpět k přehledu panelistů

V roce 2003 začala Maria Silvia Gattová pracovat v programu Evropské komise MEDIA, který se zabýval hodnocením programu MEDIA+ a podporou distribuce. 

Po návratu ze zahraničí dohlíží od roku 2019 na provádění dílčího programu MEDIA na období 2021–2027 a vytváří politiku evropského filmového dědictví.

Zpět k přehledu panelistů

Fatima Djoumerová začala pracovat pro Europa Cinemas v roce 1993 jako vedoucí oddělení mezinárodních vztahů a akcí. V rámci této pozice organizovala konference, programy rozvoje publika a inovační laboratoře. Ve stejné společnosti se podílela také na vývoji ceny Europa Cinemas Label. Europa Cinemas je síť kin, která podporuje šíření evropských filmů mimo jejich zemi původu a činnosti zaměřené na rozvoj publika – zejména chce probudit zájem mladých diváků o evropské filmy.

Do sítě je zapojeno 1 216 členských kin (s 3 131 kinosály) v 738 městech ve 43 zemích.

Zpět k přehledu panelistů

Nuno Pimentel pochází z Portugalska, kde absolvoval filmovou školu, a následně se přestěhoval do Antverp, kde pracoval na rozvojovém oddělení v produkční společnosti. Kromě toho studoval scenáristiku na Royal Holloway College v Londýně. V roce 2016 začal pracovat pro portugalskou distribuční společnost Alambique, kde převzal koordinaci interní značky Cinema Bold, která se zaměřuje na alternativní distribuční strategie pro nekonvenční filmy. V roce 2019 pracoval na projektu Locarno Industry Academy. O dva roky později se zapojil do programu U30 věnovanému nové generaci filmových profesionálů.

V současné době žije v Berlíně, kam se v roce 2020 přestěhoval, aby se zapsal do školícího programu Next WAave německé filmové a televizní akademie (Dffb), který se zabývá budoucností vývoje filmového průmyslu a rozvojem mezinárodních filmových trhů. V rámci programu a pod vedením Bobbyho Allena, viceprezidenta společnosti MUBI, vyvinul alternativní evropskou distribční značku Félicette Films. Ta si klade za cíl distribuovat pečlivě vybrané nekonvenční filmy – umělecky kvalitní, odvážné a žánrově náročné, které si zaslouží pozornost.

V roce 2021 projekt úspěšně představil na Berlínském mezinárodním filmovém festivalu a na Filmovém festivalu v Cannes.

Dále spolupracoval také s berlínským Wolf Kino a se společností Rapid Eye Movies v Kolíně nad Rýnem. Okrajově se věnuje tvůrčímu psaní a experimentální filmové tvorbě.

Kromě portugalštiny a angličtiny mluví také španělsky a trochu francouzsky. Doufá, že se brzy naučí i německy.

Zpět k přehledu panelistů